Senin, 24 Januari 2011

Aku yang sesat di Jalan Lintas ^_^








suatu pagi yang indah di Lok Kawi


shallom teman-teman,

Agak lama saya tidak menambah coretan di ruangan 'my colourfull life' ini. Disebabkan kesibukan kerjaya duniawi memaksa saya melupakan seketika blog saya yang tercinta ini hehehe...tambahan pula keadaan jaringan stemix yang kurang memuaskan di Sipitang menyebabkan saya terpaksa bersabar hehehe.

Kali ini saya cuba berkongsi detik pengalaman saya memandu untuk pertama kali rasanya ke jalan Luyang melalui jalan Lintas. Seperti biasa perjalan saya bermula pagi sekitar jam 8. Perjalana saya kali ini bukan lah sekadar makan angin orang bilang tapi sudah tiba untuk membayar hari jadi 'Baby Orange' saya hehe insuran keretalah hehe.

Perjalan kali ini agak simple sahaja. Saya cuma berhenti sekejap di kawasan rehat Lok Kawi untuk melepaskan apa yang patut dilepas hehe. Selepas itu saya meneruskan perjalana ke Jalan Lintas. Sebenarnya saya pun tidak berapa arif di mana Jalan Luyang sebenarnya. Saya terpaksa ke sana kerana di sanalah saya membuat loan kereta saya ini. Setelah di tengah perjalanan nama jalan Luyang tidak pun masih kelihatan. Saya berasa susah hati juga kerana kalau-kalau saya terlimpas simpang jalan Luyang. Setelah sekian lama saya sudah rasakan saya tersesat di tengah kesesakan jalan raya. Sedang saya cuba mencari jalan yang saya maksudkan tiba-tiba saya ternampak orang berkerumun saya agak memang eksiden. Setelah beberapa detik kelihatan myvi silver remuk di bahagian bonet sungguh menakutkan dalam keadaan sesak pun eksiden boleh berlaku. Saya meneruskan perjalanan sampai saya ternampak papan tanda kedai inanam nama dia. Adui sah saya terlimpas dan tersesat dan akhirnya saya memutuskan untuk membuat u-turn. Hanya satu sahaja kunci untuk mencari jalan tersebut sebelah nya ada padang golf yang sedihnya padang golf pun tidak kelihatan di siring jalan. Saya memandu dengan perlahan dan berhati- hati sehingga ke suatu simpang 4 saya ternampak padang golf di celah-celah rimbunan pokok. Saya terus masuk ke sebelah kanan dan akhirnya jalan yang saya temui berjaya. Rupanya jalan yang dimaksudkan adalah jalan FOH SANG dan jalan Luyang masuk kanan setelah melalui jalan FOH SANG. Itulah pengalaman yang saya lalui namun bagi saya suatu pelajaran yang bermakna supaya saya tidak akan silap lagi untuk pada masa akan datang hehe..




yeah, mau sampai suda...hehe


Perhentian Rehat Lok Kawi, Kota Kinablu

aku yang sesat huuhuhu...




Jalan Lintas yang sesak dengan kenderaan ^_^

cousin kepada Baby Orange yang ditimpa kemalangan.. ^_^


Sekian coretan kali ini

^_^ mackenzie permisi hehe

Selasa, 04 Januari 2011

PENUTUPAN 2010 & SELAMAT DATANG 2011















TAHUN 2010 SUDAH PUN MELABUHKAN TIRAINYA, SUDAH PASTI BANYAK MEMORI INDAH DAN KURANG INDAH YANG SETIAP KITA KECAPI NAMUN KALI INI BUKAN SAYA MAU MENGIMBAS DETIK INI CUMA INGIN SAYA KONGSIKAN PENGALAMAN SAYA SEMASA PENUTUPAN TIRAI 2010.


31 DISEMBER 2010??? DI MANA TEMAN-TEMAN BERADA...KALAU SAYA SUDAH PASTINYA SAYA MEMILIH TARIKH INI BERSAMA YANG TERSAYANG. JIKA TAHUN YANG LALU 2009 SAYA MENGHABISKAN 2009 DI BILIK SENDIRI SAHAJA DI HOSTEL NAMUN TIDAK KALI INI SAYA TIDAK BERSEORANGAN SEBALIKNYA SAYA DIJEMPUT OLEH KELUARGA SUZIE UNTUK MERAIKAN HARI PENGUMPULAN KELUARGA DI DESA ROMPON, TAMBUNAN. SUNGGUH INDAH MEMORI INI .SAYA BERANGKAT DARI SIPITANG SEKITAR JAM2 BEGITU.


PERJALANAN SAYA PADA KALI INI TERUS SAHAJA KE TAMBUNAN. CUMA ADALAH SEKEJAP SAHAJA SAYA BERHENTI DI PEKAN TENOM UNTUK MEMBELI MINUMAN OLEH KERANA MATA SAYA YANG TERASA SANGAT MENGANTUK TERUTAMA KETIKA MEMANDU. UNTUK PENGETAHUAN PEMBACA PERJALANAN DARI SIPITANG KE ROMPON MENGAMBIL MASA KURANG DARI 2 JAM SETENGAH.


PERJALANAN SAYA DARI KENINGAU KE ROMPON PULA KURANG SELESA KERANA SEPANJANG PERJALANA SAYA DITEMANI HUJAN LEBAT YANG MENGABURI PERMANDANGAN SEKITAR JALAN. NAMUN IA TIDAK MENGHALANG SAYA UNTUK SAMPAI KE DESTINASI DENGAN SELAMAT.

KEDATANGAN SAYA DI SAMBUT MESRA OLEH SUZIE DAN KELUARGA, KEBETULAN MEREKA MASI LAGI DI KEDAI BERNIAGA SAYA CUMA MENUNGGU ZIE DAN ADIK-ADIKNYA BERSIAP SEDIA UNTUK PULANG KE ROMPON BERSAMA-SAMA. PERJALANAN MASUK KE KAMPUNG MENGAMBIL MASA LEBIH KURANG 12 KM. PERMANDUAN MASUK KE KAMPUNG DARI SIMPANG JALAN TAMBUNAN KENINGAU AGAK MENCABAR KERANA JALANNYA MASI BERLUM BERASPAL. SAMPAI DI SATU TEMPAT DI MANA BERLAKUNYA TANAH RUNTUH YANG HANYA BOLEH MEMBENARKAN SATU KERETA SAHAJA MELALUINYA.


SETELAH SAMPAI DI KAMPUNG HARI SUDAH PUN GELAP. DI DEWAN SUDAH KERIUHAN SANAK-SAUDARA BERKUMPUL BAGI MEMERIAHKAN ACARA YANG TELAH DIADAKAN. SETELAH BERSIAP MANDI, KAMI ZIE ADIK BERADIK BERSEDIA UNTUK KE DEWAN, DIMANA SUDAH RAMAI KELUARGA BERKUMPUL DI SANA. DAN MINUMAN SEPERTI TAPAI SUDAH TERSEDIA NAMUN SAYA TIDAK BERANI UNTUK MENCUBANYA LEBIH BANYAK KERANA SAYA KURANG PANDAI DALAM MINUM MINUMAN TRADISI INI (CAKAP JER NI PADAHAL HAHAHAHA) LEBIH KURANG 15 TAJAU SEMUANYA KALAU TIDAK SILAP) ANTARA ACARA YANG MENARIK PERHATIAN SAYA PADA KALI INI ADALAH RATU PONDAN HEHEHE....SUNGGUH LUCU TERLATAH MEREKA.




finalis-finalis ratu pondan hehehe...

hooooo oooo aramaiti...


SUNGGUH INDAH PENGALAMAN PADA MALAM TERSEBUT KERANA SAYA DAPAT MENGENALI CARA DAN ADAT SAMBUTAN DI TAMBUNAN. SEMPAT JUGA SAYA BERKUNJUNG KE RUMAH TEMAN-TEMAN ABANG ZIE SI KUBIN.

KEESOKKANNYA TIDAK BANYAK AKTIVITI YANG SAYA BUAT MASA SAYA LEBIH TERTUMPU DI RUMAH BEREHAT DAN BERBUAL BERSAMA KELUARGA. DAN ANTARA AKTIVITI YANG MENARIK PERHATIAN SAYA IALAH MANDI DI SUNGAI ROMPON. SAYA PUN TIDAK PASTI NAMA SUNGAI INI SEBENARNYA OLEH KERANA IA BERDEKATAN DENGAN ROMPON MAKA SAYA GELAR SUNGAI INI SUNGAI ROMPON.

DI SANA KAMI TERPAKSA MELINTASI JAMBATAN GANTUNG DAN SEBAIK SAHAJA KAMI SAMPAI DI SUNGAI, SUDAH RAMAI BELIA BERKUMPUL DI SANA. PELBAGAI KARENAH, ADA YANG BERMAIN GITAR, ADA YANG MENGUNTING RAMBUT DI TEBING, DAN ADA YANG SEDANG BERMANDI MANDA. SEBAGAI TAMBAHAN SAYA UPLOADKAN BEBERAPA FOTO KENANGAN YANG DIAMBIL OLEH SEPUPU ABANG ZIE SEBAGAI TATAPAN.



PETANGNYA KAMI BERANGKAT PULANG KE SIMPANG ROMPON, SEBELUM PULANG SAYA BERSALAM BERSAMA SANAK SAUDARA. SESUNGGUHNYA SAYA SANGAT GEMBIRA DENGAN LAYANAN KELUARGA SUZIE KERANA SAYA SEOLAH-OLAH SEBAHAGIAN DALAM HIDUP MEREKA. BYE BYE ROMPON BYE - BYE 2010...

SAYA SELAMAT SAMPAI DI SIPITANG TEPAT JAM 6...MAKA BERMULALAH EPISOD 2011 SELEPAS INI. SEKIAN DARI SAYA...


PENULIS BLOG,

MACKENZIE BANYENG.

HAPPY NEW YEAR 2011 (APA AZAM BARU ANDA???)











TERLEBIH DAHULU SAYA INGIN MENGUCAPKAN SELAMAT TAHUN BARU KEPADA SEMUA RAKAN-RAKAN SEPERLAYANAN, RAKAN SEKERJA DAN TIDAK LUPA UNTUK TEMAN-TEMAN YANG JAUH DI PERANTAUN SAMA SEPERTI SAYA HEHEHE. ERMM APA AZAM BARU ANDA? ITU YANG AKAN TERDETIK DI FIKIRAN KITA JIKA BERMULANYA TAHUN BARU, SETELAH TETAPKAN AZAM KITA APAKAH KITA MAMPU MEREALISASIKANNYA TANPA OMONG-OMONG KOSONG SAHAJA. SEPERTI BIASA AZAM BARU SAYA TAHUN INI SAYA MAHU KUMPUL WANG SEBANYAK YANG MUNGKIN KERANA SAYA RASAKAN SUDAH TIBA MASANYA SAYA LIPAT GANDAKAN SIMPANAN SAYA UNTUK PLANNING MASA DEPAN SAYA. UNTUK KOMITMENT KERJA SEPERTI BIASA SAYA MAINTAIN SAHAJA TIDAK KURANG TAPI PERLU LEBIH... HEHE...APAPUN SAYA JUGA INGIN JUGA MENGETAHUI AZAM BARU ANDA...HEHE

BECOME A PERFECT BLOG....SEGALANYA ADA DI SINI